Prosinec 2009

Co oči nevidí (4)

20. prosince 2009 v 19:33 | Cemetery385 |  Co oči nevidí
Uf, uf. Že mi to tedy trvalo. xD Prosím, když už nebudete psát komentář, alespň ohodnoťte článek. Díky


Frank´s POV

Oběd. Jediná hodina školního dne, kterou všichni studenti milují. Já ji nenávidím. Ne snad kvůli jídlu, ale spíš pro ty nikdy neutichající tlachy. Neumlčíte je, ani když si zalezete na záchod. Neuvěřitelný.

"Dala mi hned na prvním rande! Bylo mi to jasný, ten její pohled. Jakoby říkala 'Pojď a nabuš to do mě!'"

Jistě, koho jiného by taky mohla chtít, že? Tihle dva "velcí muži" museli řešit zrovna tohle, když jsem obědval.
Docela bych věřil, že si to ze začátku ty holky přejí, ale po tom, co je ten pan Dokonalý odkopne a se všema z fotbalovýho družstva se podělí o to, jakou barvu měly její kalhotky, rychle si upraví názor. Někdy přemýšlím, jestli jsou ty holky fakt tak pitomý, nebo si chtějí jen užít svých pár minut slávy. A v případě těchle sportovců možná ještě míň.

"A měla aspoň pořádnýho bobra?" řekl jeden z nich a vzápětí se ozval výbuch smíchu.

Už je to tady...

"Ne, byla úplně dohladka. Ale na jedný koze měla takový divný znamínko. To bylo dost nechutný. Bylo prostě moc vidět."

"Hnus." ušklíbl se ten druhý.

Jo, hnus. Už jsem to nemohl poslouchat. Zbytek salátu jsem hodil do mísy a spláchl. Otevřel jsem dveře od záchodu a vyšel ven.

Ti dva si vyměnily překvapené pohledy a pak nerušeně pokračovaly v duchaplné debatě. Tím líp pro mě. Mohli mě třeba zbít za to, že jsem si je dovolil poslouchat. Ostatně nestalo by se mi to poprvé. Tyhle jsem ale vůbec neznal. Většinou si mě podají, když zjistí, že jsem na kluky.

Jen, co jsem otevřel dveře, do někoho jsem vrazil. Terry, má kamarádka.

"Hledám tě už celou věčnost!"