Červenec 2009

When the future is less than the present (12)

28. července 2009 v 11:22 | Cemetery385 |  Nepochopené předsudky
Trošku kratší, ale takhle se mi to hodilo. Užívejte a komentujte.

Gerard seděl se mnou v pokoji a pohledem hypnotizoval mou kytaru. Chtěl, abych mu na ní zahrál, říkal to přeci ještě předtím, než jsme se vydali do mého bývalého domova. Jenže já se ke hře pořád nemohl nějak přemoct. Ještě před pár měsíci bych po takové příležitosti předvést svůj um lapl všemi deseti, ale teď? Nějak jsem se nechtěl předvádět a už vůbec ne před Gerardem.

"No, tak mi něco zahraj. A neříkej, že na ni neumíš, na okrasu jsi jí určitě neměl." konečně mě požádal.

Dobře, ale bude to hodně, opravdu hodně krátké. Nanejvýš pár akordů, to mu bude muset stačit. Opatrně jsem chytil hmatník, skoro jakoby byl s nějaké hmoty, která se při špatném zacházení může rozplynout. Prsty se mi sami rozběhly po strunách. Trsátko jsem neměl, takže se mi hrálo docela špatně, ale aspoň to byla dobrá výmluva pro ukončení téhle exibice. Gerardově pohledu jsem se snažil vyhýbat. Opravdu jsem se snažil a nespletl to ani v nejmenším, i když jsem nehrál už hodně dlouho. Ale když jsem kytaru položil na postel, stejně mě zžíral pocit, že to mohlo být i lepší. Vždycky se dá něco vylepšit.

What do you feel?

18. července 2009 v 17:03 | Cemetery385 |  Stories-Other
Začínám tvořit další story. Půjde o nahlédnutí do budoucnosti. Inspirovala jsem se jedním filmem, kdo ho viděl, určitě ho v téhle povídce velmi brzo pozná. Prostě mě napadlo, že by na tenhle námět bylo dobré udělat trochu slashe. =)
Zatím banner...


MOR 09 - Report

13. července 2009 v 23:47 | Dark_Eye |  Other
Vůbec sem nepíšu co? Je pravda, že mam rozepsanou poslední story, ale nejsem schopná jí dopsat xD tak jsem aspoň napíšu report z MORU.

Hřích je boží přání (4)

8. července 2009 v 13:56 | Cemetery385 |  Hřích je boží přání
Na tuhle jste museli dlouho čekat, já vím, ale polepším se. =)
Pokud už nevíte, o co šlo, stačí se podívat na předchozí díl.



Hodiny dotikaly. Tedy jenom obrazně, protože pokud nepočítáte s tím, že se vám vybijí baterky, tak tenhle malý krám prostě nezastavíte. Ihned, jak jsem se vzbudil mi hlavě secvaklo - pátek. Hned poté 'večeře s rodiči' a už ze mě byl uzlíček nervů. Normálně v ložnici nekouřím, ale teď si to žádala situace.

Mocně jsem popotáhl z cigarety a silou vůle se vyhrabal z pokrývek. Dneska jsem si nic nedomlouval a navíc mám volno v práci, to pro moje myšlenky nebylo zrovna dobře. Budu celý den dumat na různými scénáři večera dokud se z toho úplně nezblázním. A nebo se nečím zaměstnám. Najednou jsem si vzpomněl na to, o čem jsme se bavili naposledy s klukama. Pořád jsem doufal, že je to jenom sranda. Přece vážně nemají v plánu mě jen tak nasadit zpátky do školy a začlenit se mezi homosexuály?! Přišlo mi to úplně nereálné.
Ale přišel s tím taky jeden nápad. Rozhodl jsem se, že ze sebe zkusím zase udělat puberťáka.

Nápad mě ihned nadchnul a já se těšil, že alespoň na pár hodiny zaměstnám mysl. Vybrakoval jsem snad celou skříň, než se mi podařilo najít svoje hodně seprané, na kolenou roztrhané a velmi úzské džíny, které mi říkají pane už nějaký ten pátek. Už si vážně nepamatuju, kdy jsem je měl naposled na sobě. Trochu času zabralo i zápasení s knoflíkem, protože, co si budu namlouvat, za ta léta už jsem stačil i něco nabrat, ale nakonec se mi podařilo je dopnout. Následovalo tričko. To už tak složité nebylo, protože několik jich nosím ještě teď na spaní a nebo jako pracovní úbor po domě. Černé bez rukávů s nápisem Black Flag mi přišlo dostačující.
Zádrhel nastal až v koupelně. Nějak jsem si nepřipadal jako student střední školy, ať jsem s vlasy udělal cokoli. Proto jsem si dopomohl tužkou na oči.