Deník Donna Lee Way

17. srpna 2007 v 22:52 | Verča |  One-Shot-Other
Tohle je fakt povedný,napsala to Verča a jako já se z toho mohla počúrat smíchy!!:D
Deník ..Donna Lee Way
My Chemical Romance...Skupina mích dvou synů..Ano,jsem štastná že se jim to povedlo , a mají to co oba chtěli...
Ikdyž cesta za svím cílem nebyla podle mích představ, a zrovna teď mám na mysli mého prvního syna Gerarda...
Jako matka si myslím že jsem se snažila je vychovat zprávně...Gerard neni špatný ani zlý kluk...
Jen byl trochu jiný,uzavřený a možná ten svůj jiný svět našel v drogách...Dodneška semnou o tom nerad mluví...
Jeho narkomanskou dobu jsem nesla špatně!!Vyčítala jsem si mojí vychovu a chovaní k nim...Když Gerard přestal s drogami...
Byla jsem štastná a veděla jsem že je silný....I kapela mu pomáhala...Vlastně si myslím ,že kdyby kapelu neměl tak s drogami dodnes nepřestal...
Kdo ví....Michael byl ,ale jiný...Také to byl uzavřený chlapec,ale pár kamarádu se našlo u Gerarda,nikoli..
Ale jako mladí kluci si rozumněli...Mikey byl asi Gerarda nejlepší kamarád...
Všechno začalo tak,že jsem se seznamila s otcem Mikeyho a Gerarda..Já Italka a otec pochazí ze Skotska...
Děti sme spolu měli až v New Jersey,kde se oba narodili...
Měli sme spolu syna Gerarda ,který se narodil 9.dubna 1977...
Byli jsme štastní...Další syn Mikey se narodil 10.9 1980!!!Euforie byla veliká , ale v sobě jsem citila pocit,že Mikey je poslední z mých dětí..
Můj pocit byl zpravný...Další dítě jsme neměli a ani jsme se (myslím)(vzpomínám) nepokusili ho mít....Byla jsem štastná...
Gerard hned co jsem ho porodila brečel na celou nemocnici,i sestřičky říkali ,že takhle "vytrvale brečícího chlapece" dlouho neměli...
Gerard jako miminko byl roztopilý a i jako první dítě 3roky,pořádně rozmazlovaný...Po 3letech se narodil Mikey....Ano,přiznávám..Mikey byl nový
členem v rodině , a tak jsme se na něj snažili upoutat tu samou pozornost,kterou měl Gerard 3roky...Gerard šel stranou...Jako novomaminka
jsem si to nejak neuvědomovala...Když Gerard tak i Mikey...Trvalo to asi 2roky...Po tich dvou letech jsem si uvědomila ,co vlastne dělám...
Gerard si hrál sám,byl osamělý...A já vědela co to zpusobilo...Začala jsem všechno poctivě rozdělovat a oba je učit dělit...Byla jsem štastná,
když se to povedlo...A kluci si na sebe zvykli, jako bratři...Každý se postupem času začal vyvíjet...
U Mikeyho se oběvilo astma a krátkozrakost...Gerard už jako malý mi připadal chytrý a se vším smířený...Se smrtí a s věcmi,které dítě v jeho
věku,podle mě ani snad nezná...Když Gerardovi bylo 7 a Mikeymu 4 , nechali jsem je poprvé doma sami...Jeli jsme s manželem a s příbuznými na
večeři,nedaleko našeho bydliště...Měla jsem strach ale Gerardovi,staršímu bratrovi,jsem veřila že se o ně postará...Než jsme odjeli pustila
jsem jim video s jejich oblíbenou pohádkou...Posadili se na pohovku a koukali...Gerard byl dokonce štastný když cítil,že teď všechnu starost
a odpovědnost má na svědomí on...Citíl se dospělý,jako každé malé dítě....Na večeři jsem odjeli kolem 6hodiny večer....
V restauraci jsem se bavili....Já na ně ,ale pořád musela myslet...Po dvou hodinách jsme se vydali domů...Když jsem s můžem přijížděli domů,
vtipkovali jsem o tom,co se doma stalo a co rozbili...U domu jsem se zasmali a oba řekli " Nevyhořeli " ...Samozřejmě to,že by se to mohlo
stát mi jaksi nedocházelo...Otevírali jsem dveře a od dveří už vidím ,že kluci na pohovce nejsou...S manželem jsem po bytě začali okamžitě chodit
po špičkách...Dodnes nevím,jak sme na to přišli a hlavně,proč?...V kuchyni nebyli a tak jsem okamžitě spolu (po špičkách) zamířili do pokoje...
Dveře byli přivřený a tak jsem nakoukla do pokoje...To,co jsem viděla,vidím před očima jako kdyby to bylo včera...Mikey s Gerardem seděli
na posteli...Byli oba dva nahý a seděli na proti sobě....Gerard byl zády k nám....V té chvili jsem nevěděla co dělat...Zároveň mi to přišlo legrační
na druhou stranu jsem se vyděsila....Když se můj manžel snažil promluvit okamžitě jsem ho zarazila...Vrazila jsem mu ruku na pusu...Vyděsil se...
Co se děje??...Optal se...A já jen uhla aby se mohl sám podívat...Skrčila jsem se a koukal s ním....Seděli tam v "tureckým sedu" a každý znich
koukali směrem dolů..Mluvil jenom Gerard...Bohužel nerozuměla jsem mu...Dodneška newím co Mikeymu vykladal...Polohlasne jsem odkašlala a Gerard
se otočil...Vylekal se...Ty jeho očka,pamatuju si to dodnes...Co tu děláte??Ptala jsem se,snažila jsem se být milá..Nechtela jsem aby měli strach...
Mikey nepromluvil....Gerard se postavil a začal koktat...Musím uznat,že byl roztomilý...
Učil jsem Mikeyho...Řekl Gerard,dětisnkym hlasem....Když větu dokončil sklopil hlavu...Mikey stál za ním...Hlavu měl sklopenou,rovněž...
Gee a co si ho učil???Klekla jsem si k němu a vzala ho za ručičky...Ty jeho ručičky byli tak sladký...Začali mu stékat slzyčky...Nebreč,seš
hodnej,že máš bratříčka rád a ,že ho učíš,jen sem chtěla vědet co??...Pohladila sem ho po hlavičce...Gerard se otočil k Mikeymu,rozhazoval ručkama...
No,Mikey,hmm,mamí,mi nic špatnýho...Koktal...Já vím,Gerardku...Mikey nemluvil,ani se o to nepokusil....
Bežte se oblíknout,nebudem to dál řešit...Zvedla jsem se a pohladila Gerárdka znovu...Mamí...Ozvalo se když už jsem odcházela z pokoje...
Otočila jsem se....Víš mami,Gerardék se mnou na pohádku nekoukal!...Smutně řekl Mikey...A proč??Šla jsem k němu...
Jo,a pročpak,ne?Ptala jsem se...Gerard seděl na posteli,už oblečený s hlavou dolů...Já,já-á,...Nedíval si mi do očí....
Gerardek odešel z pohovky do pokojíčku...Vědela jsem ,že když říka "Gerárdek"neudělal mu nic špatného...
Když se dlouho nevracel tak sem šel za ním...Nadechl se...A on už byl nahatý a hladil si pytlíčka...Chtěl sem potom ukázat ,jak to dělal...
Neublížil mi,mamí...Zasmála jsem se ,ale ne na hlas...Podívala jsem se na Gerarda a měl ruce složené na hrudníku a tvařil se jako nazuřený býk...
Ale,Gerárdek říkal ,že je to hezkej pocit...Chtěla jsem bejt trochu s dobou,atak jsem se rozhodla říct jen "to je dobře,že te to učí Gee"
Mikey se usmál,Gerard,taky...Oba jsem uložila do postýlek a zachvili usnuli...Když jsem si šla lehnout nemohla jsem spát..V posteli jsem se chvilku
tomu smála a hned na to jsem si řekla,že jsou jestě malý,na co tydle věci??Přemýšlela jsem,ale nakonec usnula taky...
Tudle příhodu,story dneska vzpomínku si pamatuju ráda...Když byli kluci zase trošku starší,měli se čím dál tím víc radši...
Chodili spolu ven,nakupovat dokonce si přali dárky dohromady..Pro nás to bylo potom lehčí...U Mikeyho se začali oběvovat zajmy o horory...
Ani tak mi to nevadilo,můj manžel je má taky rád..Aproto když ten horor nebyl až tak hrozný,koukali spolu...Mikey byl vždy štastný protože
Gerard na horory moc nekoukal a samozřejmě Mikey si z něj utahoval,že se bojí...Gerard to samozřejmě popíral...U Gerarda se začalo objevovat
něco jiného,přijemnějšího a hezčího...Umělecké nadaní...Kreslil,hrál v různých školních hrách a divadlech,četl knihy a zajímal se o hudbu...
Měl něco do sebe...Kreslil rád,zdokonoval se...Mikey místo hororů vystřídal "bláznivé napady" dokonce vymýšlel věci ,u kterých šlo o život a nejen je mu..
Gerard šel studovat umění...Byla jsem štastná...Ale už tam začínalo něco s timi drogami,alkoholem a cigaretami....
Přiznávám jako matka jsem o jeho narkomanství dlouho nevěděla ,dodnes si tuto vyčítám...Oba chlapci byli chytrý,ano,každý trochu jinak..
Ale to bylo to kouzlo...Gerard jako starší syn se od nás ne a ne ostěhovat...Když 11.zaří roku 2001...Se stal atentát na dvojčata..Gerard byl u toho..
Týden po události byl jako "mimo"...Skoro nemluvil...A když promluvi řekl ,že chce mít kapelu...Samozřejmě ,že to neřekl mě...
Ale jeho nálady se měnili...Jeden byl hodný k nepoznaní a druhý den zavřený v pokoji,nemluvil,třetí byl jen nervozní...Jeho nalady mi byli divné...
Na drogy jsem však vůbec nepomyslela...S Mikeym přestal komunikovat taky...Jen skladal texty,chodil ven a spal...
Mikey se na basovou kytaru vlastně naučil kvůli tomu aby v kapele mohl být...Naučil a byl...a Je....Když vydali první cedéčko Gerard a ani Mikey
mi nedali poslechnout...Prý to nebylo pro mě...Hrali jen po klubech nebo v místnostech kde se vešlo jen 20lidí..Ale Gerard kreslil dál...
Obrázky se ale od dětství změnily z barevných obrázky byli rázem obrázky plné tmavých barev,krve a smutku...Myslela jsem,že skouší něco jiného
kreslit...K tomu,že má duševní problém sem nepomyslela...Když však jsem doma slyšela mezi bratry informace,že bude další cedečko,dívídíčko a dokonce
turné ,chtěla jsem se zajímat....Nikdo mi však nic neřekl...Mikey mi oznamil,že jedou na turné...Gerard však se mnou o tom nemluvil...
V té době jsem neviděla ani jeden hudební klip,neslyšela ani jednu písničku a nikdy nevidela hrat Mikeyho na basovou kytaru...Samozřejmě ani jejich
otec...Když vydali další cedéčko fanoušku přibývalo víc,víc a víc...Začalo se o nich psát na hudebních kanalách šli jejich klipy...
Když jsem viděla klip The Ghost Of You ..Brečela jsem nejen krasnou písničkou,povedeným klipem ale uvědomovaním si situace..
Toho,že jako matka nejsem dobrá...Měla jsem pocit ,že jsem nekde udělala chybu,ale kde?Byla moje dvouměsiční otázka...
Než jsem zjistila ,že Gerard je narkoman....Nevěděla jsem na koho být naštvaná na Gerarda nebo na sebe...Měla jsem pocit,že za to mužu já,že
já někde neco vynechala...Sklamala jsem jako matka?....Ale hráli dál...Koncertovali....Postupem času jsem si to uvědomila...
Gerard chtěl,chtěl zpívat možná to nedokazal říct,bál se...Nebyla jsem to já,kdo ho naučil..Byla to jeho babička...Tam jsem zklamala...asi...
Jednou jsem šla do obchodu a schánela jsem jejich cedéčko...Šla jsem k pultu a říkám..Prosím Vás Máte skupinu "My Chemical Romance" ?....
Vyprodáno..A todle mi řekli jeste ve dvou dalších krámech...Uvědomovala jsem si...Kdy jsem naposledy Gerarda za něco pochvalala??Vyčítala jsem si..
Když Gerard s drogami přestal,milovala jsem ho,šíleně!!!Když se natočilo jejich třetí cd "Black Parade" Fanoušku se okamžitě znásobilo...
Já to citila i tím,že když jsem šla po ulici lidé mě zažali poznávat ,pokřikovali na mě " Heled mamka Way" , "hmm..Pani Way" ,"Pani Way,Neseženete
mi autogram?" !!!Ikdyž někdy byli fanoušci dotěrný,byli zároveň roztomilý a mě přišlo hezký,že někdo chce podpis od kluka ,který si v 7letech
"hladil" "pytlíčka" (nazval Mikey) !!Samozřejmě jsem neslyšela jen hezký poznámky a otázky ...
Jsem moc ráda,že Mikey a Gerard jsou spolu,jsou skoro pořád spolu a mají se radi...To mě hodně teší,jako matku!To,že Mikey se usadil
našel si přitelkyni a žije sní mě moc těší!!!Jsem ráda,že to takhle dopadlo!!!Jen ten Gerard se mě pořád drží!!!:)...
Dnes si obou kluku moc važím a jsem na ně nesmírně pyšná!!!Já můžu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 18. srpna 2007 v 9:32 | Reagovat

supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer

2 meCki meCki | 18. srpna 2007 v 15:09 | Reagovat

je to pěkný x) super

3 Black Soul Black Soul | Web | 20. srpna 2007 v 15:38 | Reagovat

hehhehheh je to podarene....nasmiala som sa!!! :D XD =D ^_^

4 teryn-red teryn-red | 21. září 2007 v 16:51 | Reagovat

hezkýýýýýýýýýýý 8)

5 fgfff fgfff | 4. října 2007 v 17:16 | Reagovat

bllllleeeeeeeeeeeeee

6 Jannica Jannica | Web | 9. prosince 2007 v 16:51 | Reagovat

Hehe!! Já z toho nemůžu! =DDD Heh. To je nechutný. Gerárdek řikal... Háhhhha ale pak je to docela smutný... No ale sqělý! =D :)

7 Týnka Týnka | Web | 8. ledna 2008 v 21:30 | Reagovat

nejlepší!!!

8 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 7. září 2008 v 19:09 | Reagovat

Gerardek.. hm to začnu používat xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama